Zdrojů nepřibývá, spotřeba neklesá. Zemi hrozí kompletní kolaps.

econea

Na skládkách loni skončilo 2,12 miliard tun odpadu. Představte si, že bychom všechny ty smradlavé odpadky naložili na kamiony a ty by se zařadily jeden vedle druhého. Hádejte, kolikrát by jejich řada obejmula celý svět? Správná odpověď je 24. Vskutku neuvěřitelné.

A to jsou jen odpadky za rok 2018. Bydlíme (ano, skutečně bydlíme, ta hora odpadků je součástí naší planety) i v těch z let předchozích. Číslo odpadků každou minutu stoupá v řádech tisíců. 99 % věcí, které si koupíme, totiž v koši končí do 6 měsíců.

Jasně, nakupujeme i věci, které s námi zůstávají déle. Většinou třeba kvalitní boty, hrníček nebo mobilní telefon. Ale co třeba sáček, do kterého vám paní v pekárně dala koláček? Ten letí do koše do dvou minut.

nadprodukce odpadu

 

Lidstvo vyčerpalo třetinu přírodních zdrojů za 0,2 sekundy

Teď si představte, že planeta Země vznikla 31. prosince. Lidé by se na ni dostali 1. ledna 2018 23:37. Víte, za jak dlouho jsme stihli vypotřebovat ⅓ všech přírodních zdrojů? Za 0,2 sekundy. Rychleji než mrknutím oka.

VĚDĚLI JSTE ŽE, je planeta lidstvu malá? Abychom zajistili všechny zdroje a absorbovali všechen ten odpad, potřebovali bychom ne jednu, ale 1,7 planety Země. Podle expertů v roce 2030 budeme planety potřebovat dvě. Stále však máme jen tu jednu.

Kdybychom všichni žili jako průměrný Američan, potřebovali bychom dokonce 4,6 planety. V Evropě je to sice o celou polovinu lepší – kdybychom ale všichni žili jako průměrný Evropan, pořád bychom potřebovali 2,3 planety – a to je pořád o dost více, než nám Země může poskytnout.

Na světě  žije 7,6 miliard lidí. Dnes je to o 200 000 více, než bylo včera. A zítra nás zase 200 000 přibude. V roce 2025 to bude 8 miliard, v roce 2040 9 a v roce 2100 nejspíš přesáhneme 11.

Nárůst populace extrémně tlačí na zdroje a je nevyhnutelné najít udržitelnější způsob bytí. V současné chvíli zdroje využíváme na 160 %. Jen v tomto století světová ekonomika stoupla 26x.

ZODPOVĚDNÝ TIP PRO VÁS: Seřadila jsem 17 EKO výrobků každodenní potřeby, které jinak běžně vyhodíte. Tyto vám vydrží mnohem déle, nevyprodukujete zbytečný odpad a ušetříte jak přírodu, tak peníze. 

Klikněte na obrázek a přesvědčte se, že vše jde dělat zodpovědněji s ohledem k přírodě.

ekologické hygienické potřeby

 

 

Každý ročně vyplýtváme 10 tun

Naše planeta má, stejně jako každý živý organismus, schopnost sebeobnovy. Využíváme (zneužíváme?) ji však tak intenzivně, že se tato její schopnost oslabuje. Poprvé se Země nedokázala samoobnovit v roce 1970. A každý rok je to horší a horší. Přirozené ekosystémy ztrácejí schopnost přizpůsobit se. Brzo bude situace tak kritická, že schopnost sebeobnovy ztratí úplně.

Stále více se při uspokojování svých potřeb spoléháme na přírodní zdroje. Každý rok z naší Země vydrancujeme 55 milionů tun biomasy, fosilních paliv, kovů a minerálů i ryb a mořských plodů.

Na každého člověka připadá téměř 10 tun. V bohatých státech (ke kterým patří i Česká Republika) je to ještě mnohem víc. Spotřeba roste každým dnem. Už v roce 2020 se jen těžba biomasy zvýší o 50 % a přesáhne 80 miliard tun ročně.

neekologická těžba hnědého uhlí

Uhlí. Ničí krajinu i ovzduší. Ne nadarmo se mu říká nejšpinavější zdroj energie

 

Není čas ztrácet čas nadprodukcí odpadu

Pokud radikálně nezměníme to, jak planetu konzumujeme, hrozí nám kompletní kolaps. V současné chvíli stojíme na hranici, za kterou negativní důsledky našeho chování už zvrátit nebude možné. Udržitelnost znamená využívat zdroje takovým způsobem, abychom je mohli předat i budoucím generacím.

 

osmatero redukce odpadu infografika

 

Zdrojů však nepřibývá, spotřeba neklesá – právě naopak. Aby byla naše spotřeba environmentálně a sociálně udržitelná, musely by bohaté národy využívání přírodních zdrojů snížit až o 90 %. V současné chvíli spotřeba bez přestání roste.

To, jak lidé konzumují (jinými slovy ničí) planetu, se odborně říká ekologická stopa. K negativním důsledkům konzumerismu patří znečišťování planety a vyčerpání přírodních zdrojů. Počet konzumentů ale roste každou vteřinou.

EKOTIP: Ze zbytků jídla a bioodpadu si můžete snadno vyrobit i ekologický kompost pro vaše rostlinky.

Klikněte a podívejte se na nabídku ekopytlů na odpad a bioodpad

pytle a ekopytle Econea

 

 

Budoucnost Země a jejích zdrojů máme pouze ve svých rukou

Na tom, že se nám to vymyká z pod kontroly, máme podíl všichni. Každý máme ale i moc změnit to k lepšímu.Věnujme pozornost celému výrobnímu a spotřebnímu cyklu produktů – nejen jeho vlastnostem, ale také materiálům, výrobním metodám – a druhům a typům odpadů při výrobě vzniklých.

 

infografika komunální odpad

 

Stačí přemýšlet o tom, odkud zboží, které kupujeme, pochází, jak se vyrábí, distribuuje, jak ho používáme i likvidujeme. Část odpadu je poctivě recyklována, většina ale prostě skončí na skládce.

odpadky

Odpadky, kam se podíváš. Necháme se zaplavit odpadky? To, že je odklidíme na konec města neznamená, že se ztratí.

 

7 šokujících faktů o odpadu:

  1. Každý rok vyhodíme 7,2 milionů tun jídla. Více než polovina je přitom naprosto nezávadná. 1 ze 7 lidí na světě však trpí hlady.
  2. 20 – 40 % zeleniny a ovoce se vyhodí ještě před tím, než se dostanou na pulty obchodů. Nejsou zkažené, jen se zákazníkům prostě nelíbí.
  3. Lidé každou minutu nakoupí milion plastových lahví. Většina z nich pak končí v oceánech. V roce 2050 bude v oceánech více plastů, než ryb.
  4. Každý rok vyhodíme 50 milionů tun starých počítačů, televizí, rádií a kuchyňských spotřebičů. Je to jako 4 miliony dvoupatrových autobusů, které by poskládané na sebe dosáhly až na měsíc – a to dokonce 3x.
  5. Jednorázové plenky pro 1 dítě na 1 rok váží tolik, kolik odpadků vyprodukují dva průměrní Češi dohromady – tunu. Na skládce se rozpadnou za 200 – 400 let.
  6. Jediný kapající kohoutek ve vašem domě může znamenat vyplítvání 5000 litrů vody ročně.
  7. Podle Eurostatu 75 % Evropanů považuje recyklaci odpadu doma za svůj nejhodnotnější příspěvek v boji proti změně klimatu.

1 den = aspoň 1 vyhozený kelímek? Není to moc? Pijte kafe zodpovědněji s uzavíratelným Jococupem.

Ve 14ti pastelových barvách, lehce omyvatelný, s ochranným silikonovým obalem proti popálení a objemem 340 ml. 

Jococup

 

 

Proč nestačí jenom recyklovat?

Lidé se dělí do 4 skupin. Jedni netřídí vůbec, druzí alespoň občas recyklují papír a plast. Třetí mají doma kompost, obaly vždy pečlivě rozeberou na nejmenší částečky a až ty hážou do jednotlivých kontejnerů, často ostatní nabádají k tomu samému. Medaile však patří těm, kdo se odpadu snaží tvořit co nejméně.

Propagátorka životního stylu zero waste Bea Johnson (zdroj):

Nulový odpad je idealistický cíl, ke kterému se můžeme snažit co nejvíce přiblížit a každý může zavádět alespoň ty změny, které jsou v jeho životě proveditelné.

Reklamy nás nutí kupovat stále víc. Říká se, že to, co dnes koupíte, je zítřejší odpad. Koše ani popelnice nejsou černá díra, ve které by odpad nadobro zmizel. Možná některé překvapí, že představa, že se z kontejnerů na odpad recyklovaný vše znova použije, je bohužel opravdu nereálná.

plastové tašky

Nosíte si s sebou na nákup poctivě vlastní tašku, nebo volíte raději plast?

 

Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie (zdroj):

Plastové výrobky nelze recyklovat donekonečna, recyklovaný výrobek je zpravidla horší než nový. Recyklace není řešení, jen zpožďuje okamžik, kdy se materiál dostane na skládku.

Jasně, recyklace je super – materiály se používají znova a znova, nemusí se těžit a produkovat nové a oddaluje se doba, kdy se stanou odpadem. Recyklací se však materiály znehodnocují. Víc recyklace bohužel vždy neznamená větší udržitelnost a méně emisí. To, že se z recyklované plastové láhve vyrobí nová, se stává jen velmi výjimečně.

VÍTE, ŽE například v Dánsku se recykluje 41 % komunálního odpadu, zatímco v České Republice pouhá 3 %? Na první pohled by se mohlo zdát, že Dánsko je tedy v porovnání s námi udržitelnější.

I přes vysokou míru recyklace mají však Dánové obrovské množství zbytkového odpadu – 472 kg na obyvatele za rok, Češi 285 kg. Z toho vyplývá, že udržitelnost nezávisí pouze na lepší recyklaci – ale na vytváření méně odpadu.

 

Co s tím?

Spousta jednotlivců i firem se proto ubírá směrem zero waste. Co to znamená? Snaží se věci co nejméně vyhazovat a přepracovávat tak, aby se daly používat znova a znova. Filosofie zero waste je inspirovaná přírodou – která se svými zdroji nakládá podobně, avšak mnohem dokonaleji.

TIP: Vyměnit plastové sáčky a tašky za EKO variantu je malý krůček, zato s obrovským vlivem na nezamořování přírody plastem.

Navíc jsou tyto tašky a pytlíky velice pevné a s krásným designem. Podívejte se sami

ZDE si přečtěte užitečný rozhovor s Ing. Čerevkovou z Ekosáčky.cz, a ideálně si několik ekologických sáčků hned objednejte.

Šetřit prostředí i peníze můžete začít hned zítra. 

eko tašky a pytlíky

 

Už jste si dali novoroční předsevzetí? Já bych chtěla vyhazovat méně, a ráda bych k tomu inspirovala i vás 🙂 Chystám pro vás i další články o ekologii. Ukážu vám například jednoduché tipy pro bezodpadovou domácnost.

econea

 

DALŠÍ ČLÁNKY O EKOLOGII A ZODPOVĚDNÉM ŽITÍ

17 EKO alternativ hygienických potřeb, které jinak vyhazujete po prvním použití
20 EKO alternativ každodenních produktů, které jinak házíte do koše
Pravda o plýtvání jídlem + 9 zodpovědných tipů, jak doma ušetřit
Jak se NEotrávit kosmetikou a dělat pro sebe skutečně jenom to dobré?
Použij znova nebo zrecykluj: 10 jednoduchých a účinných tipů
"Snažím sa žiť tak, aby som sa mohol pozrieť do zrkadla," rozhovor s Jakubem Vríčanem z OZ PureLove
"Nejsem umanutý aktivista. Cesta není ve velkém extrému," rozhovor s Martinem Matesem z Econey
"Ze surovin v kuchyni lze vyrobit téměř všechno", rozhovor s Juditou Klimentovou z Kosmetika Hrou
“Nečekáme na to, až někdo z politiků zakáže plasty," o dobrovolném úklidu veřejnosti s Monikou z Trash Hero
„Nejlepší odpad je ten, který nevznikne,” rozhovor o bezobalovém nakupování s Ing. Janou Čerevkovou z Ekosáčky.cz

 

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..