Šmejdi v potravinách, 8. DÍL – Ovoce, zelenina, kečupy a marmelády

Ovoce z krásných sadů, zeleninka z venkovské zahrádky, kečup z čerstvých rajčat a marmelády jako od babičky. A nebo ošizené a ředěné šunty, které jsou jen náznakem skutečných potravin? V 8. díle šmejďáckých praktik výrobců potravin vás naučím, jak nenaletět při nákupu ovoce, zeleniny, kečupu, marmelády a džemu.

Šmejdi v potravinách 8 - ovoce a zelenina

 

V ovoci a zelenině se používá velké množství chemie

V obchodech narazíte jen na krásné kousky zeleniny a ovoce. Jak je to možné? Většinou se k nám dováží ze západní Evropy, kde zemědělci při jejich pěstování používájí až 10x více chemikálií, než ti v Česku. A to i přes vědecky potvrzený fakt, že zbytky pesticidů v potravinách našemu tělu škodí. Limity povoleného množství pesticidů jsou počítané na průměrného člověka (vážícího 70 kilo) a vůbec nezohledňují děti.

Odborný asistent Českého zahrádkářského svazu Vilém Hofbrucker pro denik.cz

Přijde mi legrační, když přijdu do obchodu a vidím, že prodávají jablka Golden. Ta nejsou čerstvá. To jsou jablka z loňska, která byla uchovávána v dusíkaté atmosféře a už ani jako jablka nechutnají.

 

Předseda územního sdružení Českého zahrádkářského svazu v OstravěZdeněk Novotný pro denik.cz

U nás dostane jabloň maximálně tři postřiky ročně. Na jaře proti přezimujícím škůdcům, pak proti houbovým chorobám a před sklizní proti sazovitosti. Kupujeme také rezistentní odrůdy, které se nemusí tolik ošetřovat chemikáliemi. Máme tu i zahrádkáře, který nedal ani jeden postřik. A má nádherná jablíčka. Ale ta jablka, která se sem dovážejí, stříkají desetkrát i patnáct krát do roka.

 

Zdraví škodlivé chemikálie

Někdy se k nám vozí plody ošetřeny takovými chemikáliemi, které jsou u nás dokonce zakázané. Například v severoafrických pěstírnách s nižšími náklady na lidskou práci zemědelci museli čelit obviněním, že chemikálie aplikované při ošetřování rostlin pracovníkům způsobují rakovinu genitálií a prsou.

ovoce v obchodě

Za krásu ovovce a zeleniny v supermarketech mohou často chemikálie a pesticidy

 

Předseda představenstva odbytového družstva LitozelRadek Smotlacha pro ekonomika.idnes.cz

V našich obchodech se může bez problémů prodávat zelenina, která je v zemi původu ošetřena pesticidy a způsoby, které jsou v ČR zakázané.

 

Koordinátorka kampaně za férové banány Barbora Mrázková ze Společnosti pro Fair Trade pro denikreferendum.cz

Mnohahodinové neplacené přesčasy, sexuální obtěžování žen, nucená dětská práce, otravy lidí pesticidy, kontaminace půdy i vodních zdrojů, s tím vším se potýkají pracovníci banánových plantáží.

 

Kateřina Havránková ze Společnosti pro Fair Trade pro zpravy.aktualne.cz

Na následky otrav pesticidy zemře na 300 tisíc lidí ročně a v 99 procentech případů se tak děje v rozvojových zemích.

 

Zelenina pěstovaná hydroponním způsobem

Už jste si někdy domů přinesli hezkou, levnou zeleninu, která však byla bez chuti a bez zápachu? Patrně jste narazili na zeleninu pěstovanou bez půdy – pouze ve vodě s umělými hnojivy pro zajištění patřičné výživy, tedy hydroponním způsobem.

Taková zeleninka se navíc sklízí ještě nezralá – na dozrání má totiž času dost v kamionech, které ji vozí přes půl Evropy. Bývá speciálně vyšlechtěná tak, aby se kazila pomalu. K českému zákazníkovi se totiž dostane třeba až 4 dny po utrhnutí.

 

VIDEO: Jak se produkují jablka?

 

Umělé dozrávání zeleniny a ovoce

Třeba takové rajče se běžně sklízí ještě zelené. Zemědělec je poté vykoupe ve chloru a až na 3 týdny umístí do komory pro dozrávání naplněné etylénovým plynem. Rajče tam, podobně jako mnohé další kousky ovoce a zeleniny, získá chtěnou barvičku.

zelenina a ovoce v supermarketu

Zejména dovážená zelenina a ovoce dozrává uměle

 

Nakonec se rajče ještě uměle dobarví a navoskuje, aby se z něj nevypařovala voda, nescvrkávalo se a dužina se uchovala svěží co nejdéle. Některé deriváty vosků se vyrábí z petroleje, do jiných se pro zjemnění přidává mýdlo. Mňam.

Předseda Zelinářské unie Čech a MoravyJaroslav Zeman pro ekonomika.idnes.cz

Nejedná se přitom o žádná chutná rajčata s typickými vlastnostmi, nýbrž o tvrdé koule bez chuti a vůně s konzistencí dřevnatého kedlubnu.

rajče

Uměle dobarvené a navoskované rajče bez chuti a zápachu mate hezkým vzhledem

 

Jaké ovoce a zeleninu kupovat?

  • Česká zelenina a ovoce bývá čerstvější, protože se nepřeváží na obrovské vzdálenosti
  • Značka BIO označuje plodiny pěstované bez agrochemie
  • Fair Trade zaručuje dodržování pracovního práva

zelenina v obchodě

Na ovoci a zelenině složení nenajdete. Vždy si k němu však můžete alespoň přivonět a přečíst si, kde je vypěstovali

 

Kečup s pesticidy z plesnivých rajčat

Kečup si většina lidí představuje jako zeleninovou omáčku z rajčat nebo rajčatového protlaku. Častěji však narazíte na moučné výrobky tvářící se jako kečup, jejichž hlavní složkou je voda.

Co se týče kečupů, lstivost výrobců nezná hranic. Zákon stanovuje, že kečup musí obsahovat alespoň 7 % rajčat. Nutno však podotknout, že vyhláška platí pouze na kečupy vyrobené v České republice.

 

VIDEO: Výroba kečupu

 

Výrobci šizený “kečup” naplní do kečupové láhve, přelepí velmi podobnou nálepkou a umístí do regálů s opravdovými kečupy. Jen ti nejobezřetnější a nejzkoumavější zákazníci si všimnou drobných písmen upozorňujících na skutečnost, že se nejedná o kečup – ale kečupovou omáčku.

Termín “kečupová omáčka” vyhláška nezná a nevymezuje. Výrobci do ní proto dávají, co se jim zlíbí.

Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické pro ekonomika.idnes.cz

Odpovídá to obecnému trendu v potravinářství. Většina kečupů je s přídavkem škrobu, mají hladkou a dobrou texturu, postrádají ale výraznou rajčatovou chuť.

Na místo rajčat výrobci kečupů často používají levnější cibuli, mrkev nebo rajčata nahnilá a plesnivá. Kečupy často obsahují škodlivé látky z plísní i pesticidy, které poškozují orgány, ničí imunitu a mohou být dokonce karcinogenní.

Šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová pro zpravy.aktualne.cz:

Ačkoliv se jednalo jen o stopová množství různých druhů mykotoxinů, vypovídají o tom, že výrobci si s kvalitou surovin hlavu často nelámou.

kečup na toastu

Kupujete kečup kvalitní, nebo podivnou majdu z cibule, mrkve a plesnivých rajčat?

 

Jak koupit kvalitní kečup?

Ano, výjimečně narazíte i na kečup opravdu kvalitní. Ten poznáte tak, že na jeho výrobu bylo použito 130 nebo až 170 g rajčat na 100 g kečupu. Radou je jako obvykle: dávejte si při výběru kečupu pozor a pečlivě čtěte složení. Vyplatí se kupovat dražší, avšak kvalitnější.

Sehnat můžete i tepelně ošetřený kečup bez chemické konzervace. Po otevření se však rychleji kazí.

 

VIDEO: Jak se vyrábí kečup

 

Český kečup musí obsahovat minimálně 12 % sušiny (z toho minimálně 7 % sušiny z rajčat), kečupy s označením Prima, Extra, Speciál jsou nejkvalitnější a musí obsahovat minimálně 30 % sušiny (z toho 10 % z rajčat).

Kečupy bez chemické konzervace a umělých sladidel bývají ve skle nebo průhledných plastech. Sladší kečupy bývají ty chemicky konzervované balené v plastu červeném.

BIO kečupy jsou většinou bez zahušťovadel, solené mořskou solí a slazené třtinovým cukrem.

VIDEO: Podívejte se na tento díl seriálu Černých ovcí o kečupech.

 

Džem, marmeláda nebo “CUKRláda”?

“Džem” by se měl vyrábět z čerstvého, vyzrálého ovoce, které se vaří a zahušťuje cukrem. Podobně marmeláda, která však musí být vyrobená z citrusových plodů. Protože proradní výrobci šidí kde se dá, v obchodech narazíte spíš na výrobky z různých náhražek nebo až z 65 % tvořené cukrem.

jahody a marmeláda s máslem na housce

Nejedna “jahodová” marmeláda neobsahuje téměř žádné jahody

 

Laciná jablka místo dražšího ovoce

Džemy často hrdě nesou název “borůvkový” či třeba “lesní směs”, ale vyrobeny jsou především z laciných jablek, přičemž těch borůvek nebo lesních plodů obsahují maximálně 15 %.

 

VIDEO: Jak se vyrábí třešňový džem

 

Lži na obalech

Obal džemu navíc často deklaruje “neuvěřitelných” 40 % ovoce, džem ho ve skutečnosti však obsahuje maximálně polovinu.

Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva pro pelhrimov.regiony24.cz

Laboratorní analýza u předmětné šarže potraviny prokázala přítomnost látek sorbitol a floridzin, přičemž maliny tyto látky ve zjištěném množství obsahovat nemohou. Analýza tak prokázala, že se v džemu nachází i jiné – na obalu nedeklarované – ovocné složky. Označení předmětného výrobku tak uvádí spotřebitele v omyl. Floridzin je látka charakteristická zejména pro jablka, kterými někteří výrobci klamavě nahrazují nákladnější suroviny u ovocných džemů, jak SZPI opakovaně zjistila v minulosti.

 

Jak pořídit kvalitní marmeládu nebo džem?

  • Český džem ze zákona musí obsahovat nejméně 35 % ovoce
  • “Výběrový” či “extra” český džem musí obsahovat minimálně 45 % ovoce
  • Marmeláda je z citrusových plodů a musí obsahovat minimálně 20 % ovoce
  • I pod nenápadným označením se může schovávat velmi kvalitní výrobek
  • Jablečný pektin nezaměňujte s obsahem jablek – jedná se o přírodní zahušťovadlo
  • Snížený obsah cukru znamená, že se džem nebo marmeláda začnou dříve kazit

džem z ovoce

Složení studovat nemusíte snad jen u poctivého džemu od babičky

 

Jako vždy však i u marmelád a džemů platí, kdo chce nakupovat kvalitní potraviny – nesmí věřit reklamě, líbivým etiketám, ani výrobcům. Základem je vždy pečlivě číst složení.

DÁLE ČTĚTE: Proč kupovat pouze lokální a sezónní suroviny?

Šmejdi v potravinách, 8. DÍL – Ovoce, zelenina, kečupy a marmelády
Ohodnoťte článek

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.