„Módní průmysl je druhý nejhorší na světě,“ rozhovor s EKO fashion blogerkou Annou Hlisnikovskou

Econea

Nedávno jsem na Instagramu narazila na velmi pozitivní, mladou slečnu Annu Hlisnikovskou.

Nelíbí se jí, že oblečení z obchodních módních řetězců má negativní dopad na přírodu i lidi. Rozhodla se vzít věci do svých rukou a začít s tím něco opravdu dělat.

Jak? Vyzpovída jsem ji pro vás v následujícím rozhovoru o nakupování v sekáčích, fashion detoxu, o tom, proč je běžné oblečení špatné i o kompostování. Čtěte dál, věřím, že inspirací bude i vám.

Anna Hlisnikovská, rozhovor

Anička je krásná mladá žena, která to má v hlavě jednoznačně srovnané

 

Obsah článku:

Ahoj Aničko. Mohla by ses naším čtenářům trochu představit?

Ahoj Marto, jsem poměrně mladá obyčejně neobyčejná holka. Mám 20 let, pracuji tak trochu už na volné noze v oblasti marketingu a ekologie. Studium mám právě ukončené, ale doufejme, že tento rok znova navážu na VŠ právě v oblasti marketingu.

Mám své velké skromné sny. Tak trochu doufám v to, že my jako společnost máme možnost si udržet naši planetu v tom nejlepším stavu. Naučit se ji i přírodu vnímat trochu jinak než jenom něco, co nám dává život – a ano, je to zázrak, že je to něco, co nám dává možnost žít.

Už jenom toto je kouzlo, proto bych si moc přála, aby jsme jako lidi začali trochu i dávat a opatrovávat.

Anna Hlisnikovská

Anička říká, že nemá žádný velký osobní cíl. Prý už objevila „jakousi vlastní vnitřní harmonii a štěstí a žije si svůj malý sen“

 

Co tě žene dál?

Zajímavá otázka, když se nad tím vnitřně zamyslím, asi vyloženě touha a vášeň po změně. Zřejmě i trochu moje empatie a to, že mi věci nejsou jedno a dokážu se ozvat. Vím, že lidé takové věci třeba neumí, ale cítí tyto pocity v sobě, jen se neumí správně vyjádřit. Chci inspirovat a ukázat, že to jde.

A má inspirace, je to zvláštní, ale já jsem sama sebou pro sebe inspirací. Nemám vyloženě někoho jako vzor. Chci být tou nejlepší verzí sama sebe. Takovou inspiraci by jsme měli vnímat všichni.

Anna Hlisnikovská

No řekněte, tipli byste, že je tenhle stylový outfit můžete mít ze sekáče za pár kaček a ještě přitom pomoct přírodě?

 

Článek jsem začala tím, že má oblečení z běžných módních řetězců negativní dopady. Co je na něm špatného?

Ono na tom oblečení vlastně nic špatného není. Špatně je založený jeho průmysl. Od výroby, kde lidé toto oblečení šijí, po znečištění až po znovu znečištění od konzumentů – praní nebo vyhození oblečení.

Anna Hlisnikovská

Věděli jste, že vaše oblečení může být škodlivé pro životní prostředí i ty, kdo jej vyráběli?

 

Mohla bys to trochu rozvést? Z čeho se oblečení šije a co se děje v továrnách?

Dnes se používá mnoho látek, najdete určitě bavlnu, ta je v pořádku sama o sobě, ale její pěstování a dopady na životní prostředí je už poněkud horší.

Polyester a další umělé tkaniny. Ty jsou nejhorší, když je pereme. Vypírají se z něj mikrovlákna plastu, které se dostávají do vody, z vody do přírody a z přírody třeba do ryb nebo i jiných živočichů, které běžně konzumujeme.

Ale nikdy se těmto materiálům vyhnout úplně nedá a nedá se žít 100% čistě. Jde spíš o tu vědomost během nákupů a vědomost, že polyesterové tričko jednoduše nebudu prát na 60.

V továrnách na oblečení to taky není žádná sláva. ¾ pracujících jsou ženy i děti, v otřesných podmínkách (výpary, hluk, nedodržování bezpečnosti). Proto 24. 4. bylo výročí 5 let od zřícení továrny v Rana Plaza v Bangladéši. Továrny neřešily bezpečnost a stavěly více a více pater. Tato budova se zřítila a zemřelo zde 1129 lidí a zraněno bylo 2500.

Neřeší se, že plat těchto továrníků nepředstavuje ani prodejní cenu jednoho kousku. Tito lidé musí v práci trávit dlouhé přesčasy, aby zaplatili aspoň své výdaje na základní přežití.

TIP: Aniččin článek Přemýšlejme nad tím co nosíme

 

VIDEO: Anička ukazuje, že i second-handové oblečení může být stylové

 

Má výroba oblečení dopady i na přírodu?

Podle všeho by měl být módní průmysl druhý nejhorší na světě. Znečišťuje se voda, tím příroda, filtrování plastů a výparů.

Například na výrobu jednoho bavlněného trička je potřeba 2 500 litrů vody – to je pitný režim vody za 2,5 roku na osobu. 11 milion tun oblečení vyhodí jako odpad jen Američané. Oblečení končí na skládkách, kde se nerozloží, skleníkové plyny ohrožují globální oteplování, a tak i nás.

Dobrá zpráva je, že 95 % textilií se dá zrecyklovat. I tady jsou možnosti, charita, nová upcyklace…

 

Proč si to oblečení lidé teda kupují? Je to jen z neznalosti? Pomohlo by víc o tématu mluvit?

Je to trochu psychologická hra na mysl. Trendy a nové kolekce se obměňují co 2 týdny. Blogeři, reklamy, televize a časopisy. Všude kolem sebe máme nové a nové trendy. Proto se tady nazývá tato řetězcová móda fast-fashion.

Všechno jde tak rychle, že my lidé ani nevíme, co se kolem nás děje. Společnost se už neumí zastavit a říct si, jestli ty další rifle vlastně potřebuji a budou mi užitečné.

Mluvit a sdílet pomáhá asi nejvíce. Je to dobré i sledovat blogerky, které se o toto zajímají – úžasná je Weef, která na YouTube krásným způsobem ukazuje, že i ekologicky to jde.

Anna Hlisnikovská

Oblečení z druhé ruky rozhodně neznamená „ošuntělý nemoderní hadr“

 

Existuje i nějaká ekologická, udržitelná varianta?

Variant je dost, ale samozřejmě lidi zajímá většinou cena. Nejlevnější udržitelnou variantou jsou sekáče nebo podpora lokální tvorby a využívání toho co máme už doma.

Pro někoho nepředstavitelná varianta je nenakupovat skoro vůbec. Zkuste si položit tuto jednoduchou otázku: Pokud něco vlastně nepotřebuji, jaký je důvod si to teda koupit?

 

Jak to řešíš ty sama? Kde nakupuješ? Máš doma jen oblečení ze sekáčů?

Zřekla jsem se všech módních řetězců, nakupuji jen v sekáčích nebo od českých hand-made značek.

Samozřejmě nedá se takto nakupovat vše, dost problémové jsou třeba boty nebo spodní prádlo. Ale, když už, i takto se snažím vybírat ty udržitelné varianty. Líbí se mi třeba značka tenisek VEJA – to je úspěšný příklad udržitelné módy.

Mnohem radši investuji a koupím si dražší kvalitu a jsem během nákupu přítomna. Vím, že nemám zimní boty, jdu jen pro zimní boty. Nové tričko, rifle nebo bundu jsem si třeba 4 roky nekoupila. Mám své kvalitní kousky, které mi opravdu vydrží.

Anna Hlisnikovská

Anička je pro mě modelka nádherného sekáčového oblečení, která si dobře uvědomuje souvislosti a nebojí se na ně upozornit.

 

Máš nějaké tipy na nákup v sekáči?

Pár základních pravidel, je se asi nebát se a nemít předsudky. Není to nic špatného a v některých sekáčích jako je Moment nebo Adra dokonce nákupem 100% pomáháte.

Musíte být občas trpěliví a zvyknout si na to, že když chcete bílé tričko tak to není stejné jako když vstoupíte do H&Mka a máte ho a ještě v několika střizích. Takhle to tady bohužel nefunguje. V tom je možná i to kouzlo.

Nikdy nevíte jaký poklad zde třeba za 30 Kč najdete. Potom si oblečení zkontrolovat, aby kousek nebyl zničený. Za mě sekáč pomáhá experimentovat. Nebát se si koupit červený pánský kabát nebo obří košili a nosit ji jako šaty. Donutí nás být kreativní a hlavně originální.

TIP: Aniččin článek Jak nakupovat v second-handech

 

Je nakupování v sekáči vždy super a EKO? Mají nějaké kategorie??

Super a eko je v tom, že nepodporujete ten základní módní průmysl a pomůžete v tom, že již vyrobené oblečení znova využijete a ono se nevyhodí.

Kategorie asi jak v jakých sekáčích, někde mají zaměření opravdu na kvalitu, takže najdete zde vlnu, kašmír…

Takový malý problém vidím v lidech, kteří chodí do sekáče vše za 20,- a nakoupí kvantum oblečení, které zase nepotřebují a leží jim ve skříni. Nakupují opět stejným způsobem. Neuvažují, a jen toho vlastně mají více. I v sekáči je dobré, uvažovat nad tím, jestli tedy ten kousek vynosím.

 

Na tvém blogu jsem mě zaujalo spojení “fashion detox”. Co to je a jak se to dělá?

Fashion detox je super nápad. Po dobu 10 týdnů se zřeknete nákupu jakéhokoliv nového oblečení.

Je to fajn k tomu si uvědomit to co máte doma v šatníku a opravdu to využívat. Jen nemám ráda moc slovo detox. Nevím jak na Vás, ale na mě vždycky takové věci působí naopak. Když vím, že něco nesmím, tak to hned chci.

Dle mého bych radši doporučovala si udělat úklid ve skříni. Najít si ty své kousky a ty se snažit využívat a pomalu se naučit nakupovat v second-handech. Pokud s tím opravdu chcete něco udělat. Už jenom toto pomůže.

Anna Hlisnikovská

„Když zjistíte, že v sekáči najdete šaty ze Zary za 50,- , už se Vám nechce opravdu do Zary jít koupit šaty za 900,-,“ tvrdí Anička

 

Jak k udržitelné módě navádíš ostatní? Co zabírá a co třeba ne?

Nikdy jsem nikoho nenaváděla. Tohle zrovna cenu nemá. Ten kdo chce, cestu si najde. Jediné co mohu, je o tom mluvit. Sdílet a ukázat tipy, rady a varianty. Já jen říkám, kdo chce poslouchat a změnit se, udělá to, napíše mi a já pomůžu. To je vše co můžu udělat.:)

 

Máš také internetový obchod. Děláš ho sama? A jak funguje?

Nápad jsem už dlouho nosila v hlavě. Chodila jsem do sekáčů, protože nikde jinde jsem skoro oblečení už nenakupovala. Ale často jsem narážela na kousky, které byly třeba velikosti XXL nebo jednoduše úplně nezapadli do dnešních trendů.

Byly ale z výborného materiálu a já v nich viděla skrytý potenciál.

V lednu tohoto roku jsem skončila v jedné práci a během měsíce byl můj obchůdek na světě. Funguje to tak, že většinu kousků přešívám nebo tvořím úplně nové kousky (třeba z riflí se dají vytvořit super sukně).

Zajímám se o složení těchto kousků, aby co nejméně i po koupení zatěžovaly životní prostředí. Většinu si dělám sama, ale jsme taková i dílnička.

Moje maminka mi pomáhá s šitím, protože pořád to umí mnohem lépe než já a můj přítel vše fotí. A já dělám všechny ostatní věci okolo. Tohle je jeden z takových mých i splněných snů. Tvořit a u toho inspirovat a dělat něco pro životní prostředí.

Anna Hlisnikovská

Anička se rozhodla jít za svým snem

 

Máš nějaký úspěch, se kterým by ses s námi chtěla podělit?

Asi mým úspěchem je to, že mi lidé chválí jak se oblékám a kde nakupuju, líbí se jim můj styl a někdy mi skoro nikdo nevěří, že vlastně nic není z běžných řetězců. Chápu je, taky jsem měla takové předsudky.

Radost je, když vidím, že opravdu inspiruji. Ať už je to jen malé množství lidí třeba na instagramu, kteří mi napíšou. To je pohlazení na duši. Má to smysl.

Anna Hlisnikovská

Anička pozitivismem a inspirací přímo září

 

Všimla jsem si super článku na tvém blogu o výrobě kompostéru. Mohla bys trochu nastínit, jak se to dělá a k čemu je to dobré?

Pokud žijete v bytě, je domácí vermikompostér pro vás jako dělaný. Kolik asi ‘zbytečně’ vyhodíme do koše přírodních odpadů jako jsou odřezky ze zeleniny a ovoce? Kompostér si buď můžete koupit nebo vyrobit stejně jako já.

Ke kompostování vám pomáhají žížaly, které všechen tento odpad dokážou zpracovat a využít, tedy nemusíme nic z toho už vyhazovat. Dokonce zvládnou sníst i ruličky od toaletního papíru nebo čajové sáčky. Jo, a milují lógr od kafe.

Od té doby, co máme kompostér, jsme nevynesli koš na směsný odpad – jsou to už 2 týdny. Jako plus vám žížaly produkují jejich žížalí čaj, který je úžasným hnojivem.

Je to zase krok dál v tom, jak začít produkovat o něco méně odpadu.

TIP: ZDE si přečtěte užitečný rozhovor s Ing. Čerevkovou z Ekosáčky.cz, a ideálně si několik ekologických sáčků hned objednejte.

Šetřit prostředí i peníze můžete začít hned zítra. 

 

Kde tě můžou naši čtenáři dále sledovat?

Zaměřuji se dost na instagram @sncd_love, na blog scnd-love.com dávám právě různé tipy a návody, najdete zde i můj eshop.

Anna Hlisnikovská

Aničku najdete na Instagramu nebo jejím blogu

 

Aničko, děkuji ti za inspirativní rozhovor. Za poslední rok jsem se 4x stěhovala a řeknu ti, tahat x pytlů s oblečením, které stejně nenosím, mě nějak přestalo bavit. A stejně tak jeho hromadění a nakupování. Až ale budu neco potřebovat, na tvůj popud mrknu první do sekáče 🙂 Kdyby si naši čtenáři z článku měli odnést jednu větu, motto. Co by to mělo být?

Naučme se společně žít vědomě a to nejen v nakupování. Všechno spolu souvisí a začnou se vám měnit všemožné různé oblasti života. A stejně jako myšlenka SECOND love, dávejme druhé šance a lásku – lidem, oblečení, věcem…

Econea

DALŠÍ ČLÁNKY O EKOLOGII A ZODPOVĚDNÉM ŽITÍ

17 EKO alternativ hygienických potřeb, které jinak vyhazujete po prvním použití
20 EKO alternativ každodenních produktů, které jinak házíte do koše
Pravda o plýtvání jídlem + 9 zodpovědných tipů, jak doma ušetřit
Jak se NEotrávit kosmetikou a dělat pro sebe skutečně jenom to dobré?
Použij znova nebo zrecykluj: 10 jednoduchých a účinných tipů
"Snažím sa žiť tak, aby som sa mohol pozrieť do zrkadla," rozhovor s Jakubem Vríčanem z OZ PureLove
"Nejsem umanutý aktivista. Cesta není ve velkém extrému," rozhovor s Martinem Matesem z Econey
"Ze surovin v kuchyni lze vyrobit téměř všechno", rozhovor s Juditou Klimentovou z Kosmetika Hrou
“Nečekáme na to, až někdo z politiků zakáže plasty," o dobrovolném úklidu veřejnosti s Monikou z Trash Hero
„Nejlepší odpad je ten, který nevznikne,” rozhovor o bezobalovém nakupování s Ing. Janou Čerevkovou z Ekosáčky.cz

 

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..