Diety – jsou skutečně jen zdraví prospěšné?

Dieta je vlastně specifikovaný způsob stravování. Většina z nás si pod tímto názvem představí omezení – ať už jídla jako takového (různě dlouhé hladovky nebo jen snížení objemu porcí) případně jen vynechání některých potravinových komodit (obilovin, mléka, masa…) a navýšení některých jiných (paleo dieta – maso, vegani – ovoce/zelenina…). Někdo dodržuje dietu ze zdravotních důvodů, někdo z náboženských, ale najdou se i tací, kteří drží diety jen proto, že se to nosí – JE TO IN.

Proteiny a dieta

Dieta je fenomén nejen současné doby.  Nicméně si myslím, že druhá polovina minulého stolení  až současnost dovedla „laické“ diety k dokonalosti a vytvořila z nich jakýsi kult – vždyť už máme i nové onemocnění příjmu potravy – nejen anorexii a bulimii, záchvatovité přejídání, ale už i orthorexii a bigorexii.

Orthorexie je patologická závislost na zdravém a biologicky čistém jídle. Začíná zcela nenápadně dodržováním zásad zdravého životního stylu, ale může končit posedlostí po zdravém jídle. Kritéria pro to, co je zdravé a co nikoliv, se časem zpřísňují. Častokrát se pak stává, že jedinec i přes svoji domněnku zdravého životního stylu nepřijímá nutričně vyvážená jídla, která by zaopatřila tělu správnou výživu.

Bigorexie je duševní choroba, kdy se postižení jedinci chorobně zaobírají svojí postavou, se kterou jsou nespokojeni a vyvíjí maximální úsilí k získání kulturistické postavy, je spojována se záměnou klasické stravy za různé potravní doplňky.

Nicméně zpět k dietám. Diety předepisované z důvodu zhoršeného zdravotního stavu lékaři se řadí mezi tzv.léčebné a pro laika nemusí vždy připomínat „zdravou“ racionální stravu bohatou na ovoce a zeleninu, ale je tomu tak právě z důvodu daného onemocnění.

Příkladem mohou být zánětlivá onemocnění střev (např.Crohn), kdy příjem nerozpustné vlákniny – jen je naopak u běžné populace velmi doporučován zde může vést ke zhoršení stavu, což v reálu znamená, že takto nemocný člověk nebude jíst příliš luštěnin a celozrnného pečiva a i ovoce či zelenina pro něj bude bezpečnější po tepelné úpravě než syrová.

Dalšími dietami jsou ty laické, dostupné na internetu a „ordinované“ na základě doporučení kamarádů a různých nutričních (výživových) poradců. Některé z těchto diet mají detoxikační charakter, většinou však restrikční. Zde pak v závislosti na typu restrikce a délce dodržování diety může dojít místo zlepšení zdraví i k jeho poškození – bohužel většinou první co pocítíme je úbytek hmotnosti, zlepšení nálady či příval „nové“ energie a pozdější možné negativa nevnímáme a ani vnímat nechceme.

Jak tedy v příkazech typu: „Nejezte maso, správná a zdravá je jen čistě rostlinná strava! Nepijte mléko! Jezte jen syrové maso a žádné obiloviny! Pokud chcete být štíhlí, nejezte nic a pijte jen vodu s citronem!“… poznat, která dieta je ta správná, která nám zajistí štíhlejší postavu a hlavně nepoškodí zdraví?

Určitě zde nevyjmenujeme všechny diety a jejich případné možné negativní důsledky. Upozorníme na ty v současnosti nejvíce oblíbené. Neberte, prosím, následující řádky jako naprosté negace daných diet, jen chceme upozornit na některé aspekty, které by neměly být u těchto diet opomíjeny.

Dieta č.1: bezlepková dietaBezlepková dieta

Bezlepková dieta: velice oblíbená dieta díky propagaci některých celebrit z řad zpěváků a sportovců. Pokud však člověk není celiak (alergie na lepek) je zbytečné zcela vyřadit všechny zdroje lepku – tím totiž tělo ztrácí zdroje vit.B a polysacharidů. Zde je lepší vyřadit ne lepek jako takový – ale bílé tukové pečivo a nahradit jej kvalitním celozrnným.

Příkladem může být posedlost současných matek, kdy se tak snaží, aby jejich dítko nepřišlo do styku s lepkem – tedy žádné obilné kaše, ale rýžové a kukuřičné a to samé platí i o pečivu a místo chleba či rohlíku dítě pak jí různé „pufované a extrudované“ rýžové, kukuřičné nebo i sójové chlebíčky a sušenky. Tím ale bohužel zvyšují pravděpodobnost nežádoucí reakce na lepek v pozdějším věku a hlavně v rýži a kukuřici nejsou již zmiňované vit. skupiny B v tak velké míře. S lepkem by se mělo dítě potkat poměrně brzy – někdy mezi 5-7 měsícem ideálně dokud je ještě kojeno.

Shrnuto – pokud nejsem ceilak, případně nemám intoleranci k lepku je zbytečné vyřazovat obiloviny jako takové z jídelníčku – jen vyměnit vymletou bílou pšeničnou mouku a výrobky z ní za výrobky z jiných obilovin (žito, oves …) a nebo nutričně výživnější druhy pšenice (např. špaldu).

Dieta č.2: Paleo dieta

Další poměrně oblíbenou, hlavně u těch, co chtějí zhubnout, je paleo dieta. Zásadním problémem paleo diety je doporučování velmi vysoké konzumace masa bez ohledu na jeho tučnost.

Zvýšená konzumace „červeného“ tučného masa se dnes spojuje nejen s rizikem zvýšené hladiny cholesterolu a nadváhy, ale také se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu a rakovinou tlustého střeva.

Další problém je, že podíl bílkovin na celkovém příjmu energie přesahuje 35 %, což je dvakrát více, než se uvádí v doporučeních zaměřených na prevenci civilizačních chorob. Tento vysoký podíl vede k dlouhodobému přetěžování ledvin. Doporučované množství bílkovin ve stravě by bylo přijatelné jen pro zcela zdravé jedince, kteří velmi intenzivně sportují, a to minimálně 1,5 hodiny denně po většinu dní v týdnu, což, ruku na srdce splňuje málo kdo.

Paleo dieta

 

Současně díky příjmu „masa“ dochází i ke zvýšení příjmu tuků cca kolem 40% (současné výživové doporučení je do 30%), což by samo o sobě nevadilo. V současnosti se odklání od přesvědčení, že zvýšená konzumace tuků jako taková škodí, ale velmi záleží, jaké tuky jsou konzumovány. Zde jde zejména o tuky živočišné, které obsahují nasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, tedy negativně působící na zdraví, zejména srdečně-cévního systému.

Pokud chceme konzumovat tuky s nasycenými mastnými kyselinami, měly by být s krátkým řetězcem (mléčný tuk). Je zde i značné omezení obilovin – tedy zdroje polysacharidů, což často může vést k vyšší únavě a případné podrážděnosti pokud není snížená konzumace obilovin dostatečně vykompenzována navýšením konzumace ovoce a zeleniny. To opět ne každý zvládne a při této dietě dodržuje.

Dieta č.3: vyloučení mléka

Poměrně častým jevem je vyloučení mléka a mléčných výrobků – to není zcela specifická dieta, ale opět v poslední době poměrně „oblíbený“ trend.  Hodně tomu pomohly články na počátku roku, které poukazovaly na nebezpečnost konzumace mléka od stále se opakujícího tvrzení, že mléko zahleňuje až po naprostý nesmysl, že mléko (mléčné výrobky) jakožto bohaté zdroje vápníku způsobují osteoporózu.

Čtěte: Mléko – je pro nás zdravé či nikoli?

Ano čím je člověk starší, tím hůře tráví laktózu (mléčný cukr), ale to neznamená, že by měl mléčné výrobky zcela vyřadit ze svého jídelníčku, jen při obtížích typu nadýmání či průjmu místo mléka zařadit mléčné výrobky, které prošly kvašením a tedy laktózu za nás „rozložil“ technologický proces. Pořád mléko a mléčné výrobky jsou zdroj nejlépe vstřebatelné formy vápníku. Ano vápník je i v máku, brokolici, květáku, ale jeho biologická využitelnost je podstatně menší. Toto bychom měli mít na paměti hlavně u dětí a starých lidí.

Dieta č.4: RAW strava

Další ještě v současnosti hodně propagovanou dietou je RAW strava. Je to strava bohatá na vitamíny a minerální látky díky čerstvosti a netepelné úpravě, ale ona netepelná úprava sebou nese i řadu zdravotních rizik – hlavně v podobě plísní. Většina receptur z obilovin a luštěnin je založena na jejich namáčení a poté postupném sušení při teplotách do 40°C, což sebou nese riziko vzniku a rozvoje plísní.

Dalším problémem této diety je absence plnohodnotných živočišných bílkovin, která má stejné důsledky jako u veganů – nedostatek vit.B12 a železa, a některých esenciálních aminokyselin (základní složky bílkovin) což je opět největší problém u dětí a poté těhotných žen.

Vegetariánská, veganská nebo makrobiotická dieta je známá a v současnosti nepatří mezi IN a tedy se jimi zde nebudeme zabývat. Zrovna na tak se není potřeba příliš zabývat dietami typu mléčná, třídenní nebo tukožroutská, protože nebývají na delší dobu než jeden týden a pak zde žádná karence (nedostatek) nehrozí.

Na závěr…

Jak by tedy optimální dieta měla vypadat? Měla by obsahovat všechny potřebné živiny v co nejpřirozenější a nejlépe vstřebatelné formě. Tedy u živočišných bílkovin by určitě nemělo chybět maso, mléčné výrobky, ryby a vejce – zda bude maso jen 1x týdně v ostatní dny budou ryby a vejce, nebo budu mít vejce minimálně a budu více konzumovat třeba mléčné výrobky je už jedno, ale vždy nějaká z těchto komodit by se měla objevit v jídelníčku denně a každá pak min.1x v týdnu.

Stejné je to s obilovinami a luštěninami, jedno v jaké podobě, ale co nejrozmanitější druhy. Nezapomínejte, že nemáme jen pšenici a čočku s fazolemi, ale i pohanku, jáhly, cizrnu, žito apod. V neposlední řadě by denně mělo být ovoce a zelenina a opět, pokud někdo veškeré ovoce nahradí zeleninou či naopak je už asi jedno, ale je potřeba opět dodržet rozmanitost, protože každý druh obsahuje jiné druhy a množství vitamínů, minerální látek, ale třeba i látek antinutričních, které pak mohou bránit vstřebávání a využívání dalších v našich tělech.

Takže ať lék je vaší stravou a strava vašim lékem a nezapomínejte, že jíst se má do polosyta a pít do polopita s tím, že z talíře neubírám žádnou celou komoditu, ale něco málo uberu ode všeho.

Diety – jsou skutečně jen zdraví prospěšné?
5 (100%) 13 hlasov

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *