Jak nízkosacharidové a ketogenní diety zlepšují zdraví mozku?

Nízkosacharidové a ketogenní diety mají celou řadu zdravotních přínosů. Například je známo, že podporují hubnutí a pomáhají v boji proti cukrovce

Vědecké studie se rovněž zabývají tím, jak prospěšné mohou být ketogenní diety při léčbě určitých poruch mozku. 

Tento článek zkoumá, jak nízkosacharidová a ketogenní strava ovlivňuje mozek, jeho funkce a činnost.

ketodieta a zdraví mozku

Co jsou nízkosacharidové a ketogenní diety?

Nízkosacharidové a ketogenní diety mají celou řadu společných znaků. Zároveň však mezi nimi existuje několik důležitých rozdílů.

Nejedná se tedy o dva různé pojmy pro stejnou věc, ale o dva relativně odlišné způsoby stravování.

Ketogenní strava

  • Příjem bílkovin je navýšený pouze lehce
  • Hlavním cílem diety je zvýšení množství ketonů v krvi, které nahrazují sacharidy jak hlavní zdroj energie

Nízkosacharidová strava

  • Denní příjem sacharidů se pohybuje mezi 25 až 150 gramy denně
  • Množství bílkovin nebývá omezeno
  • Není kladen důraz na výši ketonů v krvi (primárním cílem není vyvolání ketózy)

Při ketogenní dietě získává mozek energii především z ketonů, které jsou produkovány játry při minimálním příjmu sacharidů.

Při standardní dietě s nižším obsahem sacharidů bude mozek stále částečně energii čerpat z glukózy i přesto, že využívá více ketonů než na obvyklé stravě.

Shrnutí

Nízkosacharidové a ketogenní diety mají společné charakteristické znaky.

Ketogenní dieta však obsahuje mnohem méně sacharidů a jejím cílem je významné zvýšení hladiny ketonů v krvi.

ketogenní strava
Oproti nízkosacharidové dietě ketogenní strava obsahuje minimum sacharidů.

“130 gramů sacharidů” nezbytných pro činnost mozku je mýtus

Možná jste se dočetli, že mozek pro správné funkce potřebuje 130 gramů sacharidů denně.

Jedná se o jeden z nejčastějších mýtů týkající se nízkého příjmu sacharidů.

Ve skutečnosti zpráva Výboru pro potraviny a výživu amerického institutu pro léčivé přípravky uvádí, že: „Dolní hranice uhlohydrátů v potravě, které jsou slučitelné se životem, je zjevně nulová, pokud se spotřebuje dostatečné množství bílkovin a tuků.“

Strava s nulovým obsahem sacharidů se nedoporučuje především proto, že vylučuje příliš mnoho zdravých potravin, je možné bez obav konzumovat mnohem méně než 130 gramů sacharidů denně a zachovat si dobrou funkci mozku.

Shrnutí

To, že zdravý mozek pro svou činnost potřebuje nejméně 130 gramu denně je mýtus.

mozek a sacharidy
Lidské tělo i mozek se bez sacharidů docela dobře obejdou.

Jak nízkosacharidová a ketogenní strava dodává energii mozku?

Dieta s nízkým obsahem sacharidů poskytuje mozku energii prostřednictvím procesů ketogeneze a glukoneogeneze.

Ketogeneze 

Obvykle jako palivo mozek používá glukózu, která získává ze sacharidů.

Na rozdíl od svalů totiž mozek, respektive jeho část, nedokáže využít jako zdroj energie tuk.

Mozek však může používat ketony, které produkují játra z mastných kyselin tehdy, kdy jsou hladiny glukózy a inzulínu příliš nízké.

V malém množství se ketony tvoří vždy, když je tělo několik hodin bez příjmu potravy (např. každý den ráno po celonočním spánku).

Produkce ketonů je vyšší vždy během půstu nebo při dlouhodobě nízkém příjmu sacharidů pod 50 gramů denně

Dojde-li k eliminaci sacharidů mohou ketony mozku poskytnout až 70 % energie.

Zbývající energii mozek získá tak, že si z bílkovin vyrobí potřebnou glukózu v rámci druhého procesu zvaného glukoneogeneze.

Glukoneogeneze

V mozku však existují části, které ke svému fungování glukózu vyžadují.

V případě omezeného příjmu sacharidů část glukózy mozek získá z malého množství přijatých sacharidů a zbytek si tělo vyrábí samo pomocí aminokyselin, stavební složky bílkovin.

Prostřednictvím glukoneogeneze získává mozek stabilní zásobu glukózy i tehdy, je-li příjem sacharidů na velmi nízké úrovni tak jako při ketogenní dietě.

Shrnutí

U stravy s velmi nízkým obsahem sacharidů ketony mozku dodávají 70 % energie a zbývající 30 % energie zajišťuje glukóza produkovaná v játrech.

glukóza z bílkovin
Potřebnou glukózu pro činnost mozku vyrobí játra z bílkovin.

Jak nízkosacharidové a ketogenní diety ovlivňují průběh epilepsie?

Epilepsie je onemocnění charakterizované záchvaty, k nimž dochází v důsledku nadměrného vzrušení v mozkových buňkách.

Záchvaty způsobují trhavé pohyby až ztrátu vědomí a nejčastěji se objevují u dětí.

Efektivní léčba epilepsie je obtížná. Existuje několik typů záchvatů a některé děti mohou mít až několik epileptických záchvatů během jednoho dne.

Léčivá běžně používaná k léčbě epileptických záchvatů nepomáhají zhruba u 30 % pacientů. Jedná se refrakterní epilepsii, která nereaguje na léčbu. 

Ketogenní dietu vyvinul v roce 1921 Dr. Russell Wilder právě za účelem léčby epilepsie u dětí, které byli vůči léčbě rezistentní. Jeho dietu tvořily z 90 % tuky.

U dětí, které tuto dietu držely, bylo prokázáno, že došlo ke snížení záchvatů a zmírnění projevu epilepsie. 

Dosud však nebylo prokázáno, jak přesně ketogenní strava na tuto nemoc působí.

Ketogenní a nízkosacharidové dietní možnosti při léčbě epilepsie

Při léčbě epilepsie se využívají čtyři typy diet s nízkým obsahem sacharidů:

  • Klasická ketogenní dieta (KD) je tvořena 2 až 4 % kalorií ze sacharidů, 6 až 10 % z bílkovin a 85 až 90 % z tuku.
  • Modifikovaná dieta Atkins (MAD) obsahuje 4 až 6 % kalorií ze sacharidů bez omezení bílkovin ve většině případů. 10 gramů sacharidů denně užívají děti, 15 gramů dospělí s možným mírným zvýšením, pokud budou sacharidy tolerovány.
  • Ketogenní dieta triglyceridů se středním řetězcem (dieta MCT): Zpočátku 20 % sacharidů, 10 % bílkovin a 50 % triglyceridů se středním řetězcem a 20 % jiných tuků.
  • Léčba nízkým glykemickým indexem (LGIT) omezuje výběr sacharidů na ty, které mají glykemický index nižší než 50. Kolem 20 až 30 % tvoří kalorie z bílkovin, 10 až 20 % z sacharidů a zbytek z tuků.

Klasická ketogenní dieta a léčba epilepsie

Klasická ketogenní strava (KD) se používá v několika léčebných centrech epilepsie. 

Vědecké studie, které se vlivem ketogenní stravy na epilepsii zabývají, zjistily zlepšení u více než poloviny pacientů. Až jedna třetina pacientů držící ketogenní dietu má dokonce o 90 % a více méně záchvatů.

Ketogenní strava používána při léčbě epilepsie vyžaduje přísný dohled neurologa a dietologa. Výběr jídel je hodně omezený a zejména starší děti a dospělí mohou mít problém dodržovat přísný stravovací režim.

Modifikovaná Atkinsonova dieta v epilepsii

V mnoha případech se prokázalo, že modifikovaná Atkinsonova dieta (MAD) je stejně nebo téměř stejně účinná při léčbě záchvatů v dětském věku jako klasická ketogenní strava avšak s méně vedlejšími účinky s méně vedlejšími účinky.

V randomizované studii se 102 dětmi 30 % z těch, kteří drželi modifikovanou dietu Atkins, zaznamenalo snížení množství záchvatů od 90 % a více.

Ačkoliv většina studií byla provedena u dětí, někteří dospělí trpících epilepsií zaznamenali s touto stravu rovněž dobré výsledky. 

V analýze 10 studií srovnávajících klasickou ketogenní stravu s modifikovanou Atkinsonovou dietou se pacienti raději drželi modifikované verze.

Ketogenní dieta se středním řetězcem triglyceridů v epilepsii

Ketogenní dieta triglyceridů se středním řetězcem (dieta MCT) se používá zhruba od 70. let minulého století století.

MCT jsou nasycené tuky obsažené například v kokosovém a palmovém oleji.

Na rozdíl od tuků s dlouhým řetězcem mohou být MCT oleje použity jako rychlý zdroj energie nebo pro tvorbu ketonů v játrech.

Schopnost MCT oleje zvyšovat hladiny ketonu při nízkém příjmu sacharidů učinila z MCT stravy velmi populární alternativu. 

Jedna studie prováděná u dětí s epilepsií zjistila, že při kontrole záchvatů byly výsledky léčby při držení diety MCT srovnatelné s klasickou ketogenní stravou.

Potraviny s nízkým glykemického indexu mohou zmírnit projevy epilepsie u dětí

Léčba prostřednictvím diety založené na potravinách s nízkým glykemickým indexem (LGIT) je další dietní přístup, který pomáhá kontrolovat projevy epilepsie a to i navzdory skromnému účinku na hladiny ketonů v krvi.

V jedné studii 11 pacientů, kteří drželi dietu založenou na potravinách s nízkým glykemickým indexem, došlo u osmi pacientů ke snížení záchvatů o více než 50 % a polovina z nich se obešla zcela bez záchvatů.

Shrnutí

Různé typy nízkosacharidových a ketogenních diet jsou účinné při snižování záchvatů u pacientů s epilepsií rezistentní vůči běžně používaným lékům a standardní léčbě.

ketogenní dieta a epilepsie
Ketogenní dieta pomáhá dětem s epilepsií.

Nízkosacharidové a ketogenní diety a jejich vliv na léčbu Alzheimerovy choroby

Ačkoli bylo provedeno jen málo formálních vědeckých studií, zdá se, že nízkosacharidová a ketogenní strava může mít prospěšné vliv na léčbu Alzheimerovy choroby.

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. Jedná se o progresivní onemocnění, v jehož důsledku mozek špatně funguje a dochází ke ztrátě paměti.

Mnoho vědců se domnívá, že by toto onemocnění mělo být považováno za cukrovku 3. typu, protože mozkové buňky se stávají rezistentními na inzulín, a nejsou schopny správně používat glukózu, což vyvolává zánět

Cukrovka 2. typu je proto považována za jakýsi odrazový můstek, který už sám o sobě zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby.

Odborníci rovněž uvádí, že Alzheimerova choroba sdílí určité podobné rysy s epilepsií, včetně mozkové excitability, která vede k epileptickým záchvatům.

V jedné studii, které zúčastnilo celkem 152 lidí s Alzheimerovou chorobou, měli ti, kteří dostávali doplněk MCT po dobu 90 dnů, mnohem vyšší hladiny ketonů a zaznamenali významné zlepšení mozkových oproti kontrolní skupinou na normální stravě.

Také studie na zvířatech naznačují, že ketogenní strava může představovat účinný způsob, jak podpořit a zlepšit funkce mozku postiženého Alzheimerovou chorobou.

Stejně jako v případě epilepsie si však vědci nejsou jisti přesným mechanismem těchto potenciálních přínosů při léčbě či potlačování příznaků Alzheimerovy choroby.

Jedna teorie tvrdí, že ketony chrání mozkové buňky tím, že sníží reaktivní druhy kyslíku vedlejších produktů metabolismu, které mohou způsobovat zánět.

Další teorie uvádí, že strava s vysokým obsahem tuku může redukovat škodlivé proteiny hromadící se v mozcích lidí s Alzheimerovou chorobou 

Shrnutí

Ketogenní strava obohacená o MCT oleje může u lidí s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou zlepšit paměť a další kognitivní funkce mozku, ačkoliv je vědecký výzkum stále v raných stádiích.

ketogenní dieta a Alzheimerova nemoc
Přínos ketogenní diety ocení také starší lidé s Alzheimerovou chorobou.

Další výhody pro mozek

Ačkoliv tyto výhody nebyly podrobeny důkladnému vědeckému zkoumání, lze říci, že nízkosacharidová a ketogenní strava může mít pro mozek ještě několik dalších výhod:

  • Zlepšuje paměť – dospělí s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby prokázali zlepšení paměti již po šesti týdnech držení diety s velmi nízkým obsahem sacharidů 
  • Lepší funkce mozku – krmení starších a obézních potkanů ​​ketogenní stravou vede ke zlepšení funkcí mozku 
  • Nadměrná tvorba inzulínu – tento stav způsobuje hypoglykémii a může vést až k poškození mozku. Ketogenní strava snižuje hladinu inzulínu a brání tak vzniku hypoglykémie.
  • Mírní bolesti hlavy (migrénu) – odborníci uvádí, že nízkosacharidová nebo ketogenní strava může poskytnout pomoc osobám trpících migrénou migrénou.
  • Podporuje léčbu Parkinsonovy choroby – menší nekontrolovaná studie prokázala zlepšení u pěti ze sedmi lidí s Parkinsonovou chorobou, kteří po dobu čtyř týdnů drželi ketogenní dietu.
  • Zlepšení po traumatickém poranění mozku – pacienti s těžkým poraněním hlavy, kterým byla podávána bezsacharidová výživa, byli schopni absorbovat živiny a vyhnout se vysoké hladině cukru v krvi, která může bránit uzdravení .

Shrnutí

Nízkosacharidové a ketogenní diety mají celou řadu dalších zdravotních přínosů pro funkce mozku.

Mohou například zlepšit paměť u starších dospělých, pomoci zmírnit projevy migrény či Parkinsonovy choroby.

Možná rizika

Ne vždy je nízkosacharidová nebo ketogenní strava doporučována. Platí to pro osoby s dlouhodobými zdravotním problémy, které by měly svůj zájem o změnu stravování vždy konzultovat se svým lékařem či dietologem.

Vedlejší účinky nízkosacharidových a ketogenních diet

Lidé mohou na nízkosacharidovou a ketogenní stravu reagovat různě.

U některých lidí se mohou objevit následující vedlejší a negativní účinky:

  • Zvýšená hladina cholesterolu – u dospělých osob může dojít ke zvýšení hladiny cholesterolu a u děti ke zvýšení hladiny cholesterolu i triglyceridů. Může však jít pouze o dočasný, který nemá vliv na zdraví srdce 
  • Vznik ledvinových kamenů – není to obvyklý jev, ale u některých dětí s epilepsií držících ketogenní dietu se vyskytly. 
  • Zácpa – častý problém u ketogenních diet. Jedno léčebné středisko uvedlo, že u 65 % dětí se objevila zácpa. Většinou pomůže lehká změna stravy. 

U dětí, u kterých se epileptické záchvaty přestaly objevovat, dochází k postupnému přechodu z ketogenní diety na normální stravování bez dlouhodobých negativních účinků

Shrnutí

Ketogenní dieta s velmi nízkým obsahem sacharidů je bezpečná pro většinu lidí, ale ne pro všechny.

U některých lidí se mohou objevit vedlejší účinky, které jsou většinou dočasného rázu a po několika dnech až týdnech vymizí.

zažívací potíže během ketodiety
Přechod na ketogenní dietu může zpočátku vyvolat zažívací potíže.

Tipy, jak se nejlépe přizpůsobit dietě s nízkým obsahem sacharidů

Při přechodu na nízkosacharidovou nebo ketogenní stravu se mohou dočasně objevit některé nežádoucí vedlejší účinky.

Nejčastěji se jedná bolesti hlavy, únavu a zažívací potíže. Tento stav se nazývá ketochřipka a obvyklé po pár dnech odezní. 

Zde je několik tipů, jak projevy ketochřipky zmírnit a projít adaptačním obdobím bez vedlejších účinků:

  • Ujistěte se, že máte dostatek tekutin – každý den vypijte nejméně 2 litry vody, abyste nahradili ztrátu vody, k níž dochází v počátečních stádiích ketózy.
  • Solte – každý den přidejte 1 až 2 gramy soli, abyste nahradili množství sodíku vyloučeného v moči v důsledku snížení sacharidů. Takový vývar pomůže doplnit zvýšené potřeby sodíku i tekutin.
  • Doplňte zásoby draslíku a hořčíku – jezte potraviny s vysokým obsahem draslíku a hořčíku, abyste zabránili svalovým křečím. Mezi takové potraviny patří například avokádo, řecký jogurt, rajčata a ryby.
  • Dbejte na mírnou fyzickou aktivitu – vynechejte náročné tréninky alespoň po dobu  jednoho týdne. Může trvat až několik týdnů, než se přizpůsobí ketodietě.

Shrnutí

Přizpůsobení se nízkosacharidové nebo ketogenní dietě vyžaduje čas a začátky může doprovázet ketochřipka.

Naštěstí existuje několik způsobů, jak zmírnit negativní účinky a přechod na nový způsob stravování usnadnit.

Tyto diety mají silné zdravotní přínosy

Výsledky některých vědeckých studií ukazují, že nízkosacharidové a ketogenní diety mají pozitivní vliv na činnost mozku.

Zejména u dětí s epilepsií, u kterých nefunguje standardní léčba, byl prokázaný pozitivní účinek.

Dále existují předběžné důkazy, že ketogenní strava podporuje léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Neustále probíhají různé výzkumy účinků ketogenní diety na pacienty s těmito a jinými mozkovými poruchami.

Vedle toho existuje mnoho studií, které naznačují, že nízkosacharidová a ketogenní strava podporuje hubnutí a pomáhá při léčbě cukrovky 2. typu.

Tato strava není sice pro vhodná úplně pro každého, ale může mít neuvěřitelné výhody pro velké množství lidí.

ketomix ketonová dieta

Další články o principu ketodiety, jídelníčku a zdravotních účincích

KETOMIX - recenze českého dietního pokrmu pro rychlé hubnutí
KETÓZA - žádaný stav těla, během kterého skutečně zhubnete
Předpokládané pozitivní účinky ketodiety
Podrobný průvodce ketodietou pro odhodlané začátečníky
Veganská ketodieta - je bezpečná? A na co nezapomenout?
Nejhorší vedlejší účinky ketodiet. Co hrozí?
Bezsacharidová dieta – nebezpečný hubnoucí experiment s vlastním zdravím. Proč je riziková?

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..