Ženská fitka 11. DÍL – rozhovor s lektorkou Míšou Hodúlovou

Když jsem na jaře šla na svou první hodinu jumpingu, netušila jsem, jak moc změní můj pohled na skupinové lekce jako takové. Do té doby jsem skupinové lekce brala spíše jako parodii na cvičení, ne plnohodnotný trénink.

Nyní se nestydím přiznat, že jsem se mýlila. Velký podíl na změně mého postoje měla má první instruktorka Míša Hodúlová.

Neměla jsem žádné velké očekávání, ale kamarádka Míšiny lekce jumpingu vychválila do nebes. Byť jsem na první hodině bylo “mimo mísu”, bylo mi hned jasné, že si Míša získala další věrnou klientku. Lekce byla naprosto skvěle vedená, užívala jsem si ji na 100 % a na jejím konci jsem byla nejen spokojená, ale především úplně vyřízená.

Míša je neuvěřitelně aktivní a pozitivní osoba, která kolem sebe šíří spoustu energie a nikdy nešetří úsměvy. Je také mimořádně krásná a sexy, a je tak skvělým vzorem pro své klientky. Každá by to totiž chtěla vypadat jako ona.

Ráda bych i vám, našim čtenářkám a čtenářům, představila svou oblíbenou trenérku skupinových lekci. Seznamte se s instruktorkou skupinových lekcí a osobní trenérkou Míšou Hodúlovou 🙂

Rozhovor s Míšou Hodůlovou

Míša vede lekce jumping fitness, dynamic body, cross training, dance aerobic a vedle toho nabízí i soukromé lekce

 

Obsah článku:

Míšo, velmi si vážím, že sis na mě udělala čas a odpověděla mi na všechny mé všetečné otázky ohledně tvého života, cvičení, trénování a zdravého životního stylu vůbec. Jako první by mě zajímalo, jak ses ke sportu a fitness dostala právě ty?

Sportu se věnuji od svých 5 let. Začínala jsem se sportovní gymnastikou, tancováním a lyžováním. Myslím, že zpočátku to byl podnět ze strany rodičů, kteří zapisují děti hned v mladém věku k nějaké sportovní aktivitě. Poté jsem se dostala do atletické třídy a věnovala se lehké atletice, konkrétně běhu přes překážky. Taky mě chytl dance aerobic.

Můj bratranec jedno fitko vlastnil. Tam jsem taky poprvé zkusila komerční skupinové lekce. Ty mně natolik zaujaly, že jsem si téměř okamžitě řekla, že tomuhle se chci v budoucnu věnovat. Navštěvovala jsem lekce dance, step a aerobic s mistryní SVK i čtyřikrát týdně, a to i v pubertě, kdy si moji vrstevníci užívali zábavy někde jinde. Pro mě byl trénink důležitější než zábava.

TIP: Napište Míši a domluvte si trénink

 

Málokdy mají mladí puberťáci jasno, čím se chtějí živit, až budou dospělí. Zdá se, že ty patříš mezi ty šťastlivce, které si své vysněné povolání vybrali opravdu brzy.

Už je to tak 🙂 Začínala jsem už jako školou povinná, kdy jsem u bratrance předcvičovala Tae-Bo, které v té době bylo velkým hitem. Hrozně mě těšilo, jak si to klienti užívali a po skončení lekce mi děkovali. Byla jsem z toho úplně vedle. Nabíjelo mě to pozitivní energií a měla jsem radost z toho, že si to lidi užívají stejně jako já.

Absolvovala jsem hodně kurzů, ale nejdůležitější jsou pro mě kurzy instruktor aerobicu, fitness trenér a poradce pro výživu. Potom mám asi dalších 12 doplňkových kurzů, ale to mi přijde zbytečné rozepisovat 😉

 

Z tvých slov usuzuji, že se nenudíš, a máš neustále co na práci. Vedeš “pouze” skupinové lekce, nebo působíš také jako osobní trenérka? Kde na tebe můžeme narazit?

Mezi mé specializace patří nejrůznější typy aerobního i anaerobního cvičení za účelem zlepšení fyzické kondice a tvarování postavy. Vedu skupinové i soukromé lekce.

Zatím se nevěnuji pomalejším typům cvičení jako jóga nebo pilates, ale časem samozřejmě začnu i s tím. Někdy se mi sejde i 14 hodin týdně, ale to jenom výjimečně, když mám hodně záskoků. Více jsem nezkoušela absolvovat. Průměr mám těch 8 až 10 hodin týdně. Nejradši mám lekce jumping fitness, protože to je vždy taková malá párty.

Působím v I´m fit wellness fitness ve Vysočanech, Kotva fitness na Náměstí Republiky, Xplore fitness Na Příkopech, Euforie na Arbesově náměstí a ve FANatic studiu na Náměstí Míru.

Srdcovou záležitostí je pro mě fitness centrum I´m fit. Hrozně dobře se mi v tomto klubu trénuje, navíc jej mám hned u baráku.

Znám tento klub už dlouho a jsou tam moc fajn lidi. Manažerkou je navíc moje lektorka kurzu instruktora aerobiku, tak možná proto se tam cítím fajn, protože je to, jako kdybych pracovala pro svoji učitelku. Na jumping chodí pořád stejná klientela, všechny znám osobně. Tento klub mi prostě přirostl k srdci a vždy se tam ráda vracím.

 

Než se podíváme blíže na trénování, jak vypadá tvůj osobní tréninkový plán? A vůbec, nechtěla jsi se někdy účastnit nějaké fitness soutěže?

To záleží od toho, jak moc mám v daný týden skupinových lekcí a jak mám čas. V průměru ale mám dva tréninky ve fitku mimo skupinové lekce, jeden trénink CrossFit, a také se snažím mít tak jednou za dva týdny trénink boxu.

Soutěže mě nikdy nelákaly a asi nikdy nebudou. Jsem sice soutěživý typ, ale spíše v rámci srandy. Do profesního života bych to neaplikovala.

Mám dva papírové psy a také bych s nimi nikdy na žádné soutěže nešla. Navíc každý vrcholový sport je nezdravý a právě zdraví je pro mě mnohem důležitější než jakákoliv soutěž.

Míša Hodůlová a její psy

“Chtěla bych mít v 80 letech, pokud se jich dožiju, ještě zdravé klouby, udržet si kondici a běhat někde po přírodě, nebo se aktivně věnovat józe a sportům, které jsou pro tento věk adekvátní. Prostě bych se chtěla co nejdéle udržet ve formě a ve zdraví. To je můj cíl.”

 

Kde na tohle všechno bereš energii? Kdo a jak tě motivuje?

Tak to se po pravdě ptám i sama sebe a odpověď vůbec neznám. Někdy spím hrozně málo a cítím se úplně vyčerpaná. Jak ale vejdu do sálu a vidím všechny ty lidi kolem sebe, únava ze mě spadne a hrozně mě nabudí energie z klientů.

Neberu žádné doplňky, nakopávače a dokonce nepiji ani kafe, takže kofeinem to není. Největší motivací jsou pro mě klienti a energii si beru z toho, jak je vidím. Jinak si to nedokážu vysvětlit 🙂

 

Kromě trénování působíš jako výživová poradkyně. Jak vypadá tvůj jídelníček? Držela jsi někdy dietu?

Pokud myslíš dietu jako takovou, která se drží po určité období a omezuje normální stravu, tak takovou jsem nikdy nedržela. Jako pro sportovce je pro mne těžké vynechávat jakékoli živiny ze stravy, protože pak bych neměla z čeho čerpat. Myslím, že jednou zkoušela držet dělenou stravu, ale to jsem moc dlouho nevydržela :).

Co se týče celkového stravování, tak to je jiná. Jsem výživový poradce, takže moje strava je docela striktní, ale nejedná se o dietu. Je to životní styl a neustále se vzdělávám, co se výživy týče. Například spolupracuji s výborným chemikem, který vystudoval jádrovou fyziku, a hodně mě toho naučil o jídle.

Lidi často ani nemají tušení, co se v těle děje po zkonzumování různých potravin, co vše a jak mezi sebou reaguje. Je to složitý chemický proces.

Každý by si měl uvědomit, že příjem potravy je to nejdůležitější, co pro své tělo můžeme dělat vědomě. Moje strava je z 90 % veganského původu, maso jím velmi málo, mléko a mléčné výrobky nekonzumuji dokonce vůbec.

Mám velmi nízký příjem jednoduchých a rychlých cukrů, jím převážně jenom vyvážené polysacharidy. Jednoduchý cukr je prostě dnešní legální droga, která jako každá jiná droga má vedlejší účinky. A že jich má hodně 🙂

 

Vraťme se k tvé práci, která je zároveň i tvým koníčkem, k čemuž ti mimochodem srdečně gratuluji. Takové štěstí nemá spousta lidí. Přijde mi, že zdravý životní styl se stává trendem. Co si myslíš ty?

Jednoznačně ANO. Momentálně je to velký trend, takže k těm lidem, kteří to myslí doopravdy se ještě přidávají ti, co si to musí vyfotit a dát na Instagram 😉

 

Už jsme zmínily, že kromě skupinových lekcí nabízíš i individuální tréninky.

Trénuji více žen než mužů, ale ne o moc. Vlastně je to téměř půl na půl. Klient si může určit četnost tréninku, ale záleží na tom, jaký má cíl.

Po konzultaci se mnou a vysvětlení, proč mít takovou intenzitu většina lidí přehodnotí a nastavení intenzity raději přenechá mně. Musím také říct, že muži dodržují moje rady a doporučení více než ženy. Ženy mi často povolí a zhřeší, ale to asi bude hormonama 🙂

 

Jak taková soukromá lekce s tebou vypadá?

U osobního trénování je to úplně jiné než u skupinových lekcí. Záleží na daném klientovi. Individuální trénink je především o seznámení se s klientem a celkové diagnostice jeho pohybového aparátu.

Na prvních sezení nejprve zjistím, které svaly jsou ochablé, které zkrácené, odhalíme zkřížené syndromy apod. Tréninkový plán sestavím podle toho, co si myslím, že je vhodné, a jaké cíle klient má.

Pokud odstraňujeme syndromy a různé svalové dysbalance, tak určitě nejsou tyto hodiny dynamické. Velmi důležité je také správné dýchání.

Bohužel spousta lidí neví, jak správně na to. Málokdo si uvědomuje, jaké potíže může celoživotně špatně zažitý dýchací stereotyp způsobovat. Se svými klienty se snažíme odbourávat všechny špatné zvyky, které si v životě posbíráme.

Michaela Hodůlová

“Nejraději cvičím určitě zadek a břicho. Miluji dřepy s váhou, tenhle cvik mě baví nejvíce. Naopak nerada posiluji záda, to mě až tak nebaví, ale je to důležité pro zdravé držení těla.”

 

Pokud se žena rozhodne, že by chtěla začít chodit cvičit a neví, jaký typ aktivity by byl právě pro ni vhodný, co bys jí doporučila?

Základem je vědět, jaký typ cvičení ji vyhovuje, co ji baví a co jí její zdravotní stav povoluje. Vybrané cvičení ji musí bavit z toho důvodu, aby po měsíci neskončila.

Pokud má žena ráda společnost, je vhodné zvolit skupinové lekce. Naopak když nemá ráda kolem sebe rušno, je lepší vyhledat osobního trenéra a nebo cvičit ve fitku samostatně.

Důležité je provádět všechny cviky technicky správně, jinak si může ze zdravotního hlediska dost ublížit. Takže pokud nemá žádné zkušenosti s pohybem, měl by navštívit alespoň párkrát osobní trénink, protože ve skupinových cvičeních na vysvětlování není mnoho času, nejedná-li se o lekce vyloženě určené pro začátečníky. Úplným začátečníkům také nedoporučuji cvičit s aplikacemi, kde trenér nemůže vidět, kde dělá člověk chyby.

 

Ženy se často bojí posilování s těžšími váhami. Nechtějí mít velké svaly, a tak kladou důraz na aerobní cvičení. Také dost často dělají chybu v tom, že se příliš soustředí na své problematické partie a nevšímají si ostatních. Co si o tom myslíš ty?

U žen se nejhůře formují problémové partie jako břicho, boky a paže. Jsou to partie, na kterých je tuk vidět a svaly zde rychle ochabují. Každá žena má ale jiný typ postavy, a tudíž i jiné problematické partie.

U svých klientek si všímám, že pokud má problém s bokami, břicho mívá docela dobré. Platí to i naopak. Pak jsou ženy, které mají tuk rovnoměrně rozložený po celém těle. S těmi se velmi dobře pracuje, protože tuk z těla odchází rovnoměrně, a potom už stačí jenom vyrýsovat.

Hodně žen si myslí, že když bude dělat denně 100 sklapovaček, tak zhubne na břiše. Takhle jednoduše to ale nefunguje.

Tuk z těla odchází rovnoměrně. To znamená, že pokud žena nechce, aby ji nenarostli nohy a ruce, nesmí jenom posilovat. Musí do tréninku zařadit kardio buď v aerobním a nebo anaerobním pásmu.

Každý je individuální a nezhubne pod stejným zatížením. Posilování je ale potřeba. Svaly potřebujeme na to, aby nám nevisela kůže, a aby tělo spalovalo, i když není zrovna v zátěži. Svaly na rozdíl od tuku totiž energii pro svůj provoz potřebují pořád.

S činkami okolo 2 až 3 kilogramů, které se na skupinových lekcích využívají není šance, aby svaly rostly příliš. Jistě, pokud uděláme 100 výpadů na každé hodině, tak stehno naroste, pokud jich ale uděláme jen 50 v jedné lekci třikrát týdně, tak je jenom zpevníme.

Vždy je potřeba používat zdravý selský rozum a držet se zásady “všeho s mírou”. Kdo nechce objemový trénink, použije jenom pár cviků s nižší zátěží na zpevnění. Nezapomínáme ale na to, že musíme ještě spalovat kardiem. Důležité je také upravení stravy, jinak svaly narostou, ale tuk zůstane.

 

Poslední otázka na závěr: Cvičení s činkami versus s vlastní vahou, co je podle tebe lepší?

Obě cvičení mají výhody i nevýhody. Cvičení na strojích má velkou výhody, že cviky jsou izolované a stroj vás sám navede, jak na něm máte cvičit. Jistěže se najdou i tací, kteří i na strojích cvičí nesprávně. Proto je důležité alespoň na poprvé projít fitness centrem s trenérem, který vám dané stroje ukáže a vysvětlí. V lepších fitkách bývá tato služba nabízená zdarma.

Posilování s vlastní vahou vyžaduje správnou techniku, aby bylo opravdu účinné. Takové cvičení zapojuje spíš celostní cviky, nikoliv ty izolované. Také je určitě více náročné než cvičení na stroji, kde si lze vybrat libovolnou zátěž.

Tělo ale máte k dispozici jenom jedno. Nejlepší je dělat všechno s mírou, cvičení střídat a mít trénink pestrý. Cvičení by hlavně mělo bavit, jinak u něj nikdo dlouho nevydrží.

Míša Hodůlová

Jak vypadá ideál ženské krásy podle mě? Co se týče čistě jenom vzhledu, mám svůj ideál, a je to holka, kterou vážně obdivuji – Kelsey Wells. Ta je pro mne TOP! 🙂

UŽ JSTE ČETLA? Inspirativní rozhovor s fitnesskou Evou Scheibingerovou.

 

Ženská fitka 11. DÍL – rozhovor s lektorkou Míšou Hodúlovou
5 (100%) 3 hlasov

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.